Čt 18.srpna – Vosík

30 km, 740 m převýš

27 st zataženo děšt – 19 st.

4 – Jidl,Jije, Edli, Gustavo

Už léta jsme nejeli přes Novou Vísku (naposledy ještě s Pavi) a přitom to trasa není vůbec zlá, navíc jsme tam zažili dvě pohledné žokejky cválající na svých ořích vedle nás… Vrchol měl být Kamenáč 11m pod tisícovkou a hřebenové sejpy před ním, nový úsek jsem si pak dovolil plánovat k baroknímu mlýnu Žežulka.Vyrážíme směle, i když je dusnoo a honí se bouřkové cumuly, řekneme si, že pršet nebude… Stoupáme přes staré Volšovy kolem studánky V Rybníčkách na vrstevnici kolem Stráže. Gustavo do kopců zapíná svůj motor a sviští, aniž by šel ze sedla. Před Loučovou uhýbáme zdánlivě na louku, ale na konci neomylně ve sjezdu trefíme cestu a v hájcích musím brzdit, aby v klidu přeběhla srnka s kolouchem. Stavíme pod starou lípou v Kolšicích a dál přejedem přes Jiřičnou na stoupání do tej Novej Vísky. Tentokrát žádní koně ani žokejky a už jsme na horní louce a je příjemné vedro. Zajedeme do lesa na cykloasfaltku, zkracujem jí pod Vosík lesní cestou a krpálem se dostáváme za vrchol. Tam na rozcestí začíná krápat, zapadneme ale do lesa, kde to ještě jde. Na dalším rozcestí Mochov – Javoří, ale zvažujem návrat. Je jasné, že hřebenovka vzhůru padá, ale zpět taky nevolíme, neb tam zrovna leje. Pouštíme se tedy cestou na Dolní Těšov a i když jedem lesem, voda stříká i ze spoda. Ve vsi kouknem na připravu Mládkova koncertu, opatrně přejedem údolí a stoupáme z Chlumu na Krušce. To už neprší a navíc není vůbec zima, tak valíme v pohodě. Do Nuzerova to trochu stříká, ale stejně si to užíváme. Na Pátku se odpojuje Jije, pak Gustavo a na staĎáku nezklame jen odslepákovaný velký Pažout.