Út 16. 6. – silnice
19 st. Oblačno
64 km
11 – Zdpa, Rapa, Jide, Jidl, Frkr, Zdka, Jije, Rine, Frka, Luří, Edli
Na Rantlu, jak v úlu. Přišel se podívat i pure biker Dave (zřejmě, aby se inspiroval, jakou
silničku si konečně pořídit). Prosvištěl i Rote, ale jen chtěl podráždit hada bosou nohou, a
na výzvy o tahání nereagoval… Na západ od Sušice radar i nebe ukazují dešťový mrak,
jedeme tedy do hladkých Jižních Čech pozdravit domkáře ve stoupání Wískou. Přes
Žihobce se balík ještě udrží kompaktní, pak něco málo odpadne. Z Bukovníku v zarostlé
zatáčce úzké silnice vzbudí nevoli vyřítivší se auto s telefonujícím vodičem. Před
Parýzkem nás západočeští silničáři ještě dráždí posypem, ale brzy otevírají svou náruč
usměvavé Jižní Čechy. Tam ovšem nečistá voda přes silnici a Rapa na kotoučích prudce
brzdí se slovy: To je vodní příkop! Čůrek jen ale některým osvěžil lýtka. Pak proti jede
ženský závod míru – Jakr a za ní Gripenka a za chvíli dobýváme Vísku už každý za svý…
Krátce výhledy a sjíždíme přes Kváskovice k Zálesí. Tam křižovatka a když řeknu
Dlouhánovi, že jedem doprava, zdraví a bočí vlevo. Přes Vrbici seřadíme ukázkový vlak a
ve Vacově se rozhodneme pro Benešovu Horu, jelikož fouká proti. Průjezd těmito kopečky
je jak na gumě, v zákeřném stoupání do Nicova chytí Rapa do obou lýtek dva džungarské
křečky a dává si pauzu. V Nicově se čeká a pak rychlovlak do Kašperek. Labužnicky DH a
po novém tepichu k Dlvs prémii, kterou bere Rine před Zdpa. Na staďáku už Dlouhánová
vyhlíží Dlouhána, ale zas nic a musí si opět počkat. Doráží Zdha a Rote a prozrazují, že si
dávkovali intervaly. Nakonec i ten Jidl přijede a za 75 km si už pivo zaslouží.
Ed
