Čtvrtek 30.4, 38km, 15C

EdLim JiDl, JiJe, JiDe, Frkr, ZbPo, ZdKa

Masiv Kozniku láká dobrodruhy všeho druhu svým rozlehlým zalesněným majestátem
odnepaměti. Dominantou je asi dvoukilometrový hřeben tvaru širokého V – přístupný jen z
poloviny, neb větší část druhého ramene je neproniknutelnou rezervací. Z větší části se
Kozník vypíná nad Panským nezamyslickým rybníkem.
Expedici jsme zahájili výjezdem na Rok po loukách nad kasárnami – tráva už jen tak tak
jetelná. Do Podmokel klasický rychlý sjezd a pak dalším stoupáním do dvou sedel Háje a
pastvinami kolem kravína dolů do Dražovic. Odtud pravou českou polňačkou na křižovatku
u Bílenic. Ves jsme dobyli po asfaltu. Dalším dílčím cílem byl Domoraz, jehož jsme dosáhli
opět cestou mezi poli a kolem upuštěného rybníka Litovce. Nad Domorazem všichni v
dobrém bikovém rozpoložení a tak nebyl problém střihnout si drobnou motokrosovou
vložku po místní trati. V této obci ještě zajížďka k zátiší starých kamenných soch a
rekonstruovaných Božích muk s novou Panenkou Marií a pak už silniční úprk do
Nezamyslic. Odtud kousek po naučné stezce k Hydčicím, abychom se na ní po pěkném
vrstevnicovém manévru znovu napojili, avšak v opačném směru. Z ní už jen kousek do
sedla vrcholového hřebene a parádní závěrečná stojka na Kozník. Na vrcholu je křížek a
zřícenina kaple Lamberg. Lahodný vrcholový houpavý přejezd přes dva Kozníky rušila jen
kláda ve výši řidítek. Trasu zpět jsme si ještě z Žichovic zpříjemnili starou rozbitou cestou
do Čímic a po zelené dříve vždy bahnitým údolím, které už ale dnes bahnité není, na
cyklostezku do Chmelné a bez občerstvení domů.

Ed.