Úterý 23. srpna
jasno 25 st. C
silnice
Zdpa, Rapa, Jide, Jidl, Peky, Frkr, Luhr, Edli
Dnes je pěkně. Těším se. Snad mi Peča stihne vyměnit střed. Klaplo to. Pět minut před půl mě ale
odvolává WC. Stíhám 17:34, ale Rantl je už prázdný. Volám Dlouhána, bere to Dlouhánová…
Minuty běží, konečně Jidl – Jedeme na Rok, supí. Dávám velkou a stíhám je. U odbočky na Rok
vidím Pekyho a je mi to jasné. Když přijede na Rantl on, vyráží se, protože doráží poslední. A dnes
se moc nezpozdil… Povídá, že jedem Javorník přes Pohorsko a tahá mě za ostatními, ti se během
Zaluží připojují. Pak odjíždí Rapa, Zdpa a Jide a už je nevidíme. V Ostružnu jedu už jen s Frkr,
zbytek jsme setřásli. V Nezdicích odbočujem na to Pohorsko. Tam ale asfaltka končí, vede jen ta
kolem zámečku, o kterém se diskutovalo, říká Frkr. Jedem tam, ale nic. Vracíme se. Cestě do
Lazen nemůžeme asfalt uvěřit. Ptám se domorodce, zda je to opravdu tak. Přitaká a jeho senilní
slintající vypelichaný hafan Čenda mě jde po kotníku. Frkr volá peloton, jsou už v Podzuklíně.
Euforie mě opouští zcela. Valíme zpět do Nezdic a přes Lazna na Javorník sami. Frkr drží tempo.
Pak alespoň krása výhledu a oblíbený sjezd. Dole na křižovatce sonduji protijedoucího bikera: Jó,
viděl jsem, tři za Nicovem a tři před ním. To je teda blázinec tenhle švih… a tahám kopec, pak se
střídáme jako na TDF a hnedle jsme u Otavy a na staďáku. Na Javorník mě osolil Zdpa, informuje
o vítězi Jide a druhá trojice jela ten asfalt neasfalt z Pohorska přímo do Lazen, dozvídáme se. U
stolků dále sedí děvčata a Zbpo ukazuje vyskočenou vidlici na svém biku. Teplej večer vypadá
jinak, ale aspoň to pivko zůstává chutné…