Úterý 28.7, 64km, 20C

RaPa, ZdPa, JiDe, PeKy, PePa, JiDl, ZbPo, EdLi, Venca plavec

Fouká silný vítr a po delší době nepraží slunce. EdLi už na rantlu hlásí, že kolo bylo v servisu a nehrozí žádné nebezpečí. Projedeme Volšovy a zatím v rozjezdovém tempu do Petrovic. Na návsi se balík sjede a pod kopcem točíme vlevo na Puchverk. Na Pích se jezdí pořád a tenhle kopec přes Suchou je skoro zapomenutý. Na hoře něco nafotím a natočím a pokračujeme na Zahálku. Z hlavní odbočíme vlevo na Chotěšov, ale nedlouho před námi tu byla flastrparta a flastrovala fest. Na silnici je souvislá vrstva štěrku a přejezd přes kopec do Kunkovic není nic moc. Pár fotek na vrchu u kapličky a dál projedeme všichni bez defektu a na hlavní silnici na Rudu začínáme stoupat na Javornou. Jede se slušně, vítr celkem spolupracuje a JiDe v prvních serpentýnách tahá špic. Pořád okolo 25km/h a to se mu stává osudným. Po vystřídání chytne díru a už to nesmaže. Postupně se odpadá a zůstáváme ve třech – PePa, PeKy a ZbPo. Peky tahá a vypráší se, po vystřídání odpadá. Po chvíli vystupuje v poslední prudším místě i PePa. Takhle rychle jsem do poslední serpentýny ještě nejel a překvapí mě její prudkost, že musím téměř brzdit, abych se vešel. Je tam chladno asi 14C a trochu se přioblečeme. Postupně se dojíždí, vystoupáme ještě na  Gerlovku a přichází chvíle pro Panzerwagen RaPa. Když si vleze na špic, je jasné, že se pojede rychle a že tam bude dlouho – jezdí totiž ve stejném dresu jako Tony Martin. Ve stoupání na Rovinu nejprve PePa rozjede tempo, pak ZbPo tahá až do poslední zatáčky a do spurtu k hotelu seno se pouští JiDe a RaPa, který spurt jasně vyhraje. Už nemám morál se zvednou a přidat a dojedu třetí. Z kopce se valí a spurt na Dlouhoveský most vypouštím, protože proti jedou auta. To ale nevadí EdLi, do poslední chvíle se skloněnou hlavou jede v protisměru. Při vjezdu na parkoviště na Rantl cosi cinkne a vypadne z EdLi kola. Je to drát i s kusem ráfku a zadní kolo se právě odebralo do věčných lovišť. Přistáváme na letišti a jdem na jedno, ale asi naposled. V téhle zakouřené retro hospodě se vůbec nic nemění, pozdrav personál neopětuje a jednotka nasranosti je jedna Erika….