Út 2. 7.

jasno 27 st.

66 – 75 km

5 – Zdpa, Jide, Jidl, Zdka, Edli

Ideální čas na pěkný dlouhý švih, ale v malém balíku nenajdu podporu pro dobytí Volyně. Přitom jen 80 km a přívětivé převýšení, ale Zdka spěchá, večer odjíždí na dovolenou. A vypadá jakoby se těšil. Celý švih je vpředu… Volíme tedy ten směr – přes Bukovník a Soběšice a vydupeme Vísku. Přehoupneme se a přes Zálesí po špičkovém asfaltu míříme do Vacova. Předjíždíme zataženou běžkyni, která nám pak svůj styl ještě ukáže, když se fotíme na obvyklé zastávce ve Vacově u autobusů. Diskuzi na její adresu končí Pažout poznámkou, že on může, on není ženatý. Pak ještě apeluje na Zdka, aby nepospíchal, aby se mohla udržet formace… To se do Stach daří, do kopců se to ale zase trhá. Ve stoupání do Nicova před námi silničář na Kanónu, Zdka a Zdpa ho osolí, on se vzmuží a ostatní ho už nedojedou. V obci se uspořádáme a vyrážíme za ním. U Šnečka ho máme říkám si raději potichu, aby za to Zdka v Řetenicích moc nevzal. A opravdu ho náš rychlovlak U šnečka převálcuje. V Horách Jide končí a labužník Jidl si jde dát ještě Ovčárnu. Ve trojici sjíždíme lahůdku do Radešova. Projíždíme rekonstrukcí silnice u Otavy a obhlížíme dílo. Dá se to, i když jsou místy kamínky. Je brzo, tak se ještě odpujuji a přes Giro stoupám na Htm, kde ale křižovatka ještě nejde projet, tak se prosmýkám mezi baráky. Pak se spustím do Pekla a tam je pěkná kosa. Dále už příjemný dojezd na staďák, kde už i Jidl a doráží i Jakr s Frkr a Zbpo ukazuje na fotce 49. serpentýn stoupání ve Slovinsku, kde si užíval víkendovou cyklojízdu.

Ed.